Poslední sbohem
Černé stuhy zapletené v kyticích.
Slzy, koulející se po lících.
Lidé, co Tě neviděli spousty dní
přišli Ti vzdát poctu poslední
Zvláštním tónem jim jihne hlas.
Litují, že nenašli si čas
navštívit Tě, dokud jsi ještě žil.
V duchu prosí, abys jim odpustil.
Střípky tvého života zvučným tenorem
připomenuty jsou smutečním rétorem,
od mládí po stáří, všechny shrnuty
do několika vět, do jedné minuty.
Rakev se hnula a hudba začala hrát.
Dával jsem ti vědět, že jsem tě měl rád?
Ve stoje vzdávám Ti úctu a čest
se smutkem Tě vyprovázím na poslední z cest.
Za černým závěsem truhla už mizí
zůstává vzpomínka, čistá a ryzí
Vzpomínka taková, co chci si uchovat:
Že uměl jsi se smát a ze života radovat.